06.09.2008 19:15 První informace o návratu
Příjezd domů je zajištěn - pro děti do Prahy jede pan Zajíček, Petr Novotný a Lukáš Dörr. Až bude autobus na hranicích, dozvíme se přibližný čas návratu.

06.09.2009 13:45
Tak jsme dostali balíčky a jedeme domů, teď jsme ve Slovinsku.

06.09.2009 11:15
Emil poslal BASKEŤÁCKÝ kalendář s podpisem a srdíčkem jedné z Maďarek a ta je úplně mimo. Líbe kalendář a je zasněná a furt mává

05.09.2009 12:10

Právě mi přišla SMS od Lukáše: "Tak fouká jako blázen, kluci dostali rozchod, tak jsem zvědav, jak se sejdem, pak jedem na oběd linkou, to jsem taky zvědav, jinak všichni OK."

05.09.2009 9:30

Ze setkání trenérů jsem se vrátil po jedné hodině v noci.Tak se Vám alespoň pokusím přiblížit dnešní den.

Ráno jsme na ubytování posnídali a protože Filipovi nebylo úplně OK, vyrazili jsme až před 11 do města. Obhlídli jsme palubovku u moře, kde jsme potom hráli a také tělocvičnu. Pak jsme zvládli oběd a procházku po Terstu, včetně koupání v kašně, zmrzliny a koncertu od kytaristy. Kolem 15:00 jsme dorazili na plac, kluci si zatrénovali a fandili jsme Slovance, která nakonec udolala domácí o 9 bodů. Pak jsme již nastoupili k hlavnímu bodu dne - zápasu proti vítězi Italské oblasti. Vlítli jsme na ně, ale díky obrovské nervozitě na naší straně to bylo z +6 v průběhu čtvrtiny na jejím konci jen +2. Druhá pětka se nemohla dlouho bodově chytnout a byla nervóznější snad ještě víc než první, a tak poločas skončil 0 (18:18). Rozhodli jsme se prohodit pětky a tak šla znovu druhá. Vzhledem k nedodržení přestávky a obrovskému teplu značně unavená. Přesto jsme se dostávali do akcí, ale zbrkle a nervózně jsme zakončovali, a tak to bylo rázem -12. Nesložili jsme se a usilovnou prací jsme třetinu dotáhli na -8, a to ještě v závěru nedal Víťa samostatný nájezd (nervozita z ciziny a velkého prostoru venku byla obrovská). Do poslední čtvrtky jsme vletěli opět po hlavě, bohužel vše bylo proti nám. Clony byly fauly a tak jsme přišli 4x o míč. Přešlap při šestkách soupeře byl tolerován se zdůvodněním "jsou to děti" a soupeř navzdory pravidlům, kde byl uveden zákaz clony (za kterou jsme pikali) a zákaz zdvojovat, beztrestně ztrojoval Emila při rozehře a zónově ho odstavoval i pod košem. A tak to bylo 3 minuty před koncem stále -6. Pak už jsem to nevydržel a promluvil jsem si s rozhodčím a pořadatelem turnaje, k čemu píší pravidla, když platí pouze pro jednoho. A pak to přišlo:Kluci chtěli moc a postupně snižovali náskok. Bohužel vytvořili až takový tlak že jsme byli přemotivovaní a neproměňovali jsme krásné brejky po vypíchnutých či nahozených míčích. Přesto jsme srovnali a holky z Prahy začaly pištět při dalších čistých nájezdech. Ale nasazení bylo za hranicí a kluci chtěli tak dát to, co na tréninku dávají automaticky, že to teď a tady prostě nedali. V poslední minutě jsme stihli vypíchnout či získat míč a 6x  z toho jsme šli do samostatného úniku a 6x jsme nedali – Semínko,Honzík, Emil. Soupeř utekl jednou a dal. Takže 40 sekund do konce a -2. Emil to vzal na sebe.2 nájezdy do plných a 2x faul. 4x házíme a míč se kroutí po obroučce. Bohužel koš nepadá. Přesto bojujeme, čas letí a získáváme míč, holky piští, Emil střílí, míč poskakuje po obroučce a zas nepadá skrz ní. Bohužel soupeř uniká a dává přes naši vcelku dobrou obranu na -4. 15 sekund do konce zjištuji, že i časomíra je domácích a nestopuje čas po koši, ale než se domohu svého práva, dáváme koš na -2 a  zápas končí. Přesto reklamuji problém s časem a hlavní pořadatel uznává. Přidává však jen 5 sekund a vyhazují domácí. Provádíme taktický faul, protože na naší straně stojí vlaječka že máme již 4 fauly a soupeř by měl jít házet šestky, které se díky prostoru a větru nedařily a my bychom měli 5 sekund na dohrání. Ale stolek nám po taktickém faulu oznamuje, že se nehází, že se spletl a že mají domácí z autu. 5 sekund do konce domácí přehazují celé hřiště do útoku, ale bez dotyku. Honzík výborně přečetl, získává míč, ale je daleko, čas běží a přihrávka pod koš končí zároveň s hvizdem konce zápasu. Škoda. Kluci vědí, že jsme byli lepší, ale že nedokázali bohužel dotáhnout jasné šance do koše. Trenéry mrzí až přespřílišná pasivita ostatních při přespřílišné aktivitě Emila, který sklidil potlesk i od domácích. Obrovská nervozita rozhodla, příště už budeme znalejší, byl to přeci jen náš první zápas v zahraničí s cizinci. Odjíždíme na večeři a od Jirky Touška a trenérek Slovanky slyším:" no jo, no když nedáš víc jak 6 samostatných dvojskoků, tak se nediv." Přesto si myslím, že jsme zaujali. V autobuse už ale kluci zase řádí a lítají slova a diskuze, které nejsou publikovatelné ani i když je už 1:50 v noci, což je právě teď, když toto píši. Poté co jsme dorazili na večeři, já odjíždím na setkání trenérů do restaurace, kde se opět dozvídám, že jsme zápas měli ve svých rukou a že jsme to promarnili neproměněním jistých nájezdů. Prezident turnaje má pravdu, ale vysvětluji mu, že nervozita byla velká a přemotivovanost také. Po asi 6 chodech odjíždím na základnu, kde je již internet odpojen a tak sepisuji alespoň toto, abych to teď ráno poslal. Omlouvám se za chyby, ale není čas na kontrolu. (pozn. Šárky: Chyby už jsem opravila, hned jak jsem si zprávu ráno přečetla a kromě chybějících čárek v souvětích to šlo) Teď jsme po snídani a kluci chtějí vyzvat holky z Říma, co jsou s námi ubytované, k zápasu. Zkusím ještě přidat fotky, ale nevím nevím Vráťa si turnajuje (mačká časomíru na zápase ročníku 99/2000) a tak nevím, zda to dám. Zatím  CAO