Baskeťáci - TJ Sokol Josefov

V sobotu 11.10.2008 odjížděli naši nejmladší k dalšímu zápasu přeboru a to do Svitav. Vzhledem k náročnosti tohoto víkendu (hrála všechna naše tři družstva) došlo k zajímavé situaci, že dvě družstva hrála venku ve stejný den a tak Novotný, Semelka a Mráz odjeli směr Pardubice již v 6:30 a po odehrání první půle urychleně nabrali směr Svitavy. Vše se stihlo a tým 98 byl kompletní (až na dva Vojty – jeden měl fotbal, druhý má nohu – nemocnou).
Zápas začal dobře a především druhá pětka přehrávala soupeře s přehledem. A tak si zahráli úplně všichni a zápas jsme s náskokem vyhráli.
Po zkušenosti z Holic jsem hráče upozornil na maximální koncentraci na druhý zápas a že bych byl nerad, aby se něco podobného opakovalo. Zároveň jsem provedl změny ve složení pětek a to především z důvodu zapojení většího počtu hráčů při hře. Můj záměr vyšel a tak jsme sice v přestávce prohrávali, ale prosadil se dvakrát Doubek a další hráči. Bohužel, pak přišlo přesně to, čeho jsem se obával o přestávce. Hráči pod tíhou náskoku soupeře byli odevzdaní. Především někteří zápas doslova odchodili. Je smutné, že v druhé půlce, kde hráli spolu hráči, kteří rozhodují naše zápasy, nedopadla výrazně lépe než půle první. Bohužel, hráči málo využívají všech hráčů na hřišti a nezvládají se koncentrovat po celou dobu zápasu, ať prohráváme či vedeme. Pokud toto bude nadále přetrvávat, budeme prohrávat i přesto, že jsme na soupeře měli. Je možné, že bychom neprohráli, pokud by nedošlo k promíchání sestavy, ale basketbal není jen o 2-3 hráčích, ale o kolektivním pojetí doplněném individualitami. A teď je ještě čas na to vše si vyzkoušet i za cenu prohry, což na konci sezony již nebude možné, pokud chceme uspět.
Přesto si myslím, že jedna výhra z venku je cenná a prohra poučná. Za první zápas patří hráčům obrovská pochvala, za druhý bohužel ne, především za přístup.

Lukáš Zajíček, trenér