Tak a je po Vánocích a máme tu nový rok.Věřím, že jste ho přivítali tak, jak se patří a že se nám za to odvděčí tím, že bude přesně takový, jaký si ho budeme přát.
Ještě ve starém roce jsme sehráli důležité utkání sami proti sobě, tak tady je zpráva (opožděná díky vánočním radovánkám).

Ve čtvrtek 21.12. jsme se sešli k velké události.Všichni naši hráči si měli zahrát sami proti sobě v regulérním utkání. Bohužel nedorazili rozhodčí, ale Libor je zastal a tak nic nebránilo utkání zahájit. Základní pětky byly sestaveny a tak se na hřišti postavili proti sobě spoluhráči, jedni v černých a druzí v žlutých dresech Sokola Josefov. Utkání nabízelo od začátku pěknou podívanou a to především pro diváky, kteří přišli opět v hojném počtu. Spolu s roztleskávačkami, které nemohly chybět, vytvořili výbornou atmosféru pro všechny hráče. A opravdu všichni hráči se také objevili na palubovce, i ti nejmenší, kteří zatím jindy příležitost obléci dres neměli. Na všech hráčích bylo vidět, že hrají s chutí a s radostí. Stav po první půlce nebyl proto vůbec důležitý. Důležitější bylo, že se hrou bavili opravdu všichni, včetně diváků, kteří se v poločase také aktivně zapojili. A to ve dvou soutěžích.V první – střelbě na koš z co největší vzdálenosti vyhrál hned svým prvním hodem a jedinou přesnou střelou soutěže taťka Domči Frisové (doufám, že to byl taťka) a odnesl si zaslouženou výhru – láhev šampusu. Druhou láhev si odnesl pan Voborník, když v mohutném vyřazovacím boji nechal za sebou všechny diváky při střelbě z šestky. A pak už se zase hrálo a to s takovým nasazením, že když klakson zabzučel konec, nechtělo se věřit. Podle tabule vyhráli černí, ale myslím, že vyhráli opravdu všichni, včetně diváků, kteří po celou dobu popíjeli teplý vánoční punč a přikusovali cukroví.

Vánoční občerstvení čekalo také na hráče a během chvíle bylo jak po limonádě plné ovoce, tak po cukroví. Když už začínaly létat vzduchem kelímky, zahalila tělocvičnu tma a za zpěvu koledy vstoupili naši andílci se svíčkami v ruce. To naše roztleskávačky vyměnily kostým ze zápasu za kostým andílků. Zazpívali jsme si společně několik písniček. Ono udržet rozblázněnou bandu baskeťáků u zpívání koled, když na ně čekají dárky pod stromečkem, který nemohl chybět, bylo dost obtížné. A tak se šlo rozbalovat. Začal David který, jako jediný našel pod stromkem osobní dárek. Byl od mimozemšťanů – svítící ufon. Pak už to šlo rychle a každý si odnesl baskeťáckou čepici. Někteří nejen jednu, zakoupili si další pro sourozence či rodiče, což je možné i nadále. A pak už jsme si popřáli prožití krásných vánoc a společnou fotkou a pokřikem ukončili opět vydařenou akci.