Tak to přišlo! Zkusit si jaké to je na hřišti, ono se to radí a povídá ratolestem, když se stojí na balkóně, ale trefte se do koše, když stojí před váma.
Rodičů přišlo dostatek, dokonce i sourozenci a jedna babička. Někteří z rodičů se už nemohli dočkat, nicméně rozcvičení musí být. A tak po seznámení s míčem, palubovkou, košem a mnohdy se sebou samým se mohlo začít. Černí proti bílým, rodiče proti rodičům, dokonce manželé proti manželkám, prostě ZÁPAS RODIČŮ. A hrálo se na plno a tvrdě. Mnohdy si oba rozhodčí Víťa a Vojta nevěděli rady co dřív písknout – aspoň si vyzkoušeli, že i rozhodčí to nemají jednoduché. A že to nemají jednoduché ani časoměřiči si zas vyzkoušeli Vojta s Fildou, což potvrdili několikráte resetováním tabule.
Ale jednoduché to nebylo především na hřišti, hlavně rodinné souboje Paclík-Paclíková či Mráz-Mrázová stály za to. I když ke konci Vítek už přihrával jen protihráčce manželce Marušce (buď mu něco slíbila na večer, či si s ním stručně promluvila o přestávce nebo už z ní byl totálně dezorientovaný). Úderná dvojice Milan-Petr byla naštěstí rozdělena hned v úvodu, ale přesto se oba prosazovali. Zajímavé byly i clony Hanky Mrázové, tedy především pro pány - tiskla se pěkně, ale opět dávala taky koše. Hra se vinula ze strany na stranu až k závěrečné remíze (uff, ještě že jsme vyrovnali, jinak tam hrajem ještě doteď).
Pak si zahrály naše děti. V tvrdosti si nezadaly s rodiči. Srážka Vojtíka Mráze a Marka Jechy skončila podobně jako srážka pana Mráze a pana Jechy a to zraněním. Marek měl pěkného moncla a Vráťa natažený kolenní vaz. Děti nakonec sehrály taky remízu.
V časech přestávek se o zábavu postaraly naše roztleskávajdy se svým improvizovaným vystoupením, které bralo dech a přestože nebyly v kostýmech a neměly pompony, šátečky a tepláčky vše nahradily.
A pak na konec zápas děti proti rodičům. Rodiče si herní ruku přivázali k tělu, což způsobilo problémy i zdatnějším dospělákům. Zpracovávat míč levačkou a pak ještě vystřelit, když vás pořád obtěžují jak sarančata vaše děti, to se prostě nedalo. A tak nakonec vyhrály děti. Za výhru si bouchly dětský šáňa a rodiče jedno opravdové jako útěchu.
Na konci ještě propocení taťkové za štěbetání propocených mamin pomohli s úklidem - vyprázdnit všechny lahve, aby se mohli uklidit a vesele se šlo domů.
Tak zas za rok. Ne, ne! Už dřív! Dejte se všichni do kupy a už se těšte!